Zlomenina distálního rádia u mladé ergoterapeutky: profesní identita tváří v tvář úrazu

Abstrakt

Východisko: Zlomenina distálního radia patří mezi nejčastější úrazy horní končetiny a může významně ovlivnit funkci ruky, soběstačnost v aktivitách denního života (ADL) i profesní uplatnění. U zdravotnických pracovníků v rehabilitačních oborech může úraz zasahovat do oblasti vnímání profesní kompetence a identity. Cílem této kazuistiky je prezentovat objektivní klinické výsledky cílené ergoterapie a analyzovat vliv této zkušenosti na transformaci profesní role zdravotníka.

Soubor a metody: Kazuistika popisuje případ 26leté ergoterapeutky, která utrpěla intraartikulární víceúlomkovou zlomeninu distálního radia (Collesova typu) na nedominantní levé horní končetině. Léčba probíhala konzervativně imobilizací po dobu 5 týdnů. Následná intenzivní ergoterapeutická intervence (6 týdnů) byla zaměřena na obnovu rozsahu pohybu (ROM), svalové síly (měřené dynamometrem Jamar) a senzomotorických funkcí. K hodnocení limitací v každodenním životě byly využity standardizované nástroje (Vizuální analogová škála bolesti - VAS, Barthel index a specifický dotazník DASH).

Výsledky: Včasné zahájení komplexní ergoterapie vedlo k postupné plné obnově funkce ruky. Výstupní testování prokázalo nárůst svalové síly stisku ze vstupních 4 kg na 28 kg a úpravu skóre DASH z 68,2 na 2,3 bodu. Došlo k plné obnově soběstačnosti a bezpečnému návratu k náročnému klinickému výkonu profese.

Závěry: Kazuistika prokazuje efektivitu strukturovaného ergoterapeutického protokolu založeného na principech medicíny založené na důkazech (EBM). Fyzické omezení spojené s úrazem dominantního orgánu práce zdravotníka nemusí vést k narušení jeho profesní identity, nýbrž může prostřednictvím řízené sebereflexe a resilience přispět k rozvoji klinické empatie a hlubšímu porozumění psychosociální dimenzi rehabilitačního procesu.