Interdisciplinární sexuální rehabilitace u mužů a žen: pánevní dno, nefarmakologic-ké intervence a současné trendy – návrh klinického algoritmu (narativní přehled)
DOI:
https://doi.org/10.61983/lcrh.v63i2.162Kľúčové slová:
sexuální rehabilitace; pánevní dno; fyzioterapie; dyspareunie; erektilní dysfunkce; genitourinární syndrom menopauzy; chronická pánevní bolest; interdisciplinární péčeAbstrakt
Východisko: Sexuální dysfunkce u žen i mužů jsou časté, významně snižují kvalitu života a často koexistují s dysfunkcí pánevního dna, bolestí, LUTS a psychosociálními faktory. V klinické praxi bývá péče fragmentovaná a bez jednotného rehabilitačního postupu.
Cíl: Navrhnout klinicky použitelný algoritmus interdisciplinární sexuální rehabilitace zaměřený na fenotyp pánevního dna a nefarmakologické intervence.
Metody: Práce má charakter narativního přehledu se systematickými prvky. Literatura byla vyhledávána v databázích PubMed/MEDLINE, Scopus, Cochrane Library a PEDro, doplňkově v doporučeních odborných společností a v referenčních seznamech klíčových prací. Vyhledávání bylo zaměřeno na dospělou populaci a na témata sexual rehabilitation, pelvic floor, pelvic floor muscle training, dyspareunia, chronic pelvic pain, erectile dysfunction, genitourinary syndrome of menopause, biofeedback, shockwave therapy a magnetic stimulation, preferenčně v období 2015–2025; starší práce byly zařazeny při zásadním koncepčním významu. Přednostně byla zahrnuta doporučení, systematické přehledy, metaanalýzy a klinicky relevantní studie; vyloučeny byly nerelevantní, duplicitní nebo čistě technické práce bez přímého klinického přesahu.
Výsledky: Předkládáme praktický rámec zahrnující minimální vstupní vyšetření, fenotypizaci pánevního dna a následnou volbu multimodálních intervencí. Základem jsou edukace, práce s adherencí, PFMT při hypotonickém fenotypu a down-training, relaxační a myofasciální postupy při hypertonickém fenotypu. U vybraných indikací diskutujeme také přístrojové metody, avšak s důrazem na omezenou jistotu důkazů a potřebu informovaného souhlasu.
Závěry: Fenotypově orientovaný interdisciplinární přístup může zlepšit zacílení rehabilitace a koordinaci péče. Navrhovaný algoritmus však zatím není empiricky validován; je třeba jej chápat jako expertní a konceptuální návrh vycházející z narativní syntézy evidence, který vyžaduje budoucí prospektivní validaci v klinické praxi.
Na stiahnutie
Publikované
Ako citovať tento článok
Číslo
Sekcia
Licencia
Licencia (c) 2026 časopis REHABILITÁCIA

Publikované v súlade s: Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License.
